top of page

​                                               Nová kniha
   Aktuální téma   

   V minulosti jsem již napsal řadu knih, protože osobně pokládám psaný a následně tištěný projev za ten standardní, klasický a trvalý. Poslední dvě knihy „Zrcadlo moudrosti“ a následně „Oranžová kniha“ byly psány ve formě dialogu, který zprostředkovával italský novinář a dostával tak odpovědi na různé otázky. Nejen odborné, ale i aktuální. Rád bych tedy pokračovat v určité formě dialogu i nadále. 
      Ve svém věku již nepředpokládám, že bych vydával tyto texty jako knihu, neboť je to ekonomicky velmi náročné a perspektiva návratu aspoň části režijních nákladů se zdá v této době prakticky nereálná. Proto jsem se rozhodl publikovat některé svoje názory formou textu, který budu zveřejňovat na svých webových stránkách.
    
      Tuto knihu začínám psát v době, kdy celá naše společnost je rozdělena těsně před prezidentskými volbami (2023). Při revizi textu na podzim v roce 2025 je před parlamentními volbami situace obdobná. Možná ještě výrazněji. To, že tady byla vždy, tedy i v minulosti názorová pestrost, to je celkem pochopitelné. Patří to k určité formě demokracie a názorové svobodě. Ale v dnešní době dochází k takové polarizaci společnosti, která je až na hranici jakési virtuální občanské války. Nikoliv fyzicky, ale názorově. Rozhádáni jsou manželé, partneři, rodiče s dětmi, ale i přátelé mezi sebou. Je to snad určitý záměr někoho z dálí, aby byla ta naše společnost takto rozdělena? Asi ano, ale teprve budoucnost nám odhalí skutečné příčiny tohoto nelichotivého stavu. Vzpomínám si na období svého působení v obecním zastupitelstvu. Jsem už pamětník, rozhodně služebně i věkově nejstarší člen zastupitelstva v obci. V dobách po revoluci jsem zastával funkci člena rady obce spolu se starostou, místostarostou a dalšími dvěma radními. Pokud se o něčem diskutovalo a rýsovala se určitá názorová neshoda, vždy jsme problematiku rozebírali tak dlouho, dokud jsme se neshodli na společném, pro všechny přijatelném názoru. Ten se pak stal i výstupem z našeho jednání. Tento postup pokládám za naprosto normální a přirozený, neboť pouze v diskuzi s rozdílnými názory můžeme dospět k smysluplnému závěru. Pak nastalo období, kdy začaly v obci soupeřit dva tábory. Jejich rozdílné názory nebyly řešeny v diskuzi, ale spíše direktivně, v tomto případě hlasováním členů zastupitelstva. Každá akce vyvolá reakci. Stejně tak i v malé obci, jakou je ta naše. Názorová neshoda a rozhodování ve prospěch tehdejší vládnoucí skupiny pochopitelně vyhloubila pomyslný příkop mezi občany. Nervozita u všech jednání byla vždy patrná a projevovala se na celkové náladě v obci. A obdobnou situaci vidím dnes v celé naší společnosti, která je skutečně nemocná. Principy direktivního rozhodování a vládnutí se zcela zřetelně projevily zejména v době virtuální pandemie. Na jedné straně očkovaní, na druhé neočkovaní. Na jedné straně strach, na druhé straně naděje. Na jedné straně direktivní a nesmyslná nařízení a na druhé straně zdravý selský rozum. To je rozdělená společnost. Sám ve své medicínské praxi zastávám názory zdravého rozumu. Názory, které jsou podloženy dlouholetou praxí a zkušenostmi. A tady bylo zjevně hned na počátku jasné, že tu něco nehraje, že je něco špatně. Již dva měsíce před propuknutím „pandemie“ bylo světu sděleno, co máme očekávat. Když byla při výskytu 41 pozitivně testovaných (nikoliv nemocných) u desetimilionové populace naší republiky vyhlášena epidemie, tedy spíše pandemie, tak jsem si vzpomněl na svá studia na lékařské fakultě, kde jsme se učili, že epidemie se vyhlašuje v okamžiku, kdy onemocní 1.600 pacientů na 100.000 obyvatel v dané lokalitě. Tady něco nehrálo již od počátku. Bohužel rozhlas, televize, noviny, všechny sdělovací prostředky a momentálně vládnoucí představitelé států vytvořili ve společnosti situaci, která se postupně prohlubovala tak, že ji v té atmosféře strachu uvěřila většina obyvatel. Bohužel i těch, kteří by svou inteligencí a vzdělaností měli přispívat k pozitivním přístupům a pozitivní náladě ve společnosti. Nastala situace, která ovládla prakticky celý svět. Strach. Strach z nemoci, ale především strach ze smrti. Je to snad nejsilnější lidská emoce s negativním nábojem, která dokáže mnohé. Nyní s určitým časovým odstupem zjišťujeme, že tomu tak skutečně bylo. Těch, kteří si v nastalé situaci zachovali svůj racionální názor, bylo poměrně málo. A vzhledem k tomu, že měli odlišné názory od těch vládnoucích a v té chvíli většinových, byli nazývání jako konspirátoři, popírači, dezinformátoři. Byli postaveni mimo celou společnost. Časem se zjistilo, že jejich názory byly nejen správné, ale i pravdivé. V té době se říkalo, že rozdíl mezi konspirací a skutečností je zpravidla pět měsíců. Bohužel to byla doba bolestná, ale přinesla i něco pozitivního. Odlišila tak na jedné straně lidi optimistické, se zdravým rozumem a na druhé straně na ty poslušné, kteří podlehli strachu a manipulaci. Když pominula akutní vlna „pandemie“, přišla druhá zkouška. Vojenský konflikt na Ukrajině. A jako mávnutím čarovného proutku během krátké doby zmizela problematika covidu. Opět rozdělená společnost. Opět černá nebo bílá. Tentokrát na zastánce východu a zastánce západu. Ale i historické souvislosti tohoto konfliktu nejsou jen černobílé, ale s mnoha faktory, které se na celé situaci podepisují. Energetická krize se vzrůstající cenou energií. Problémy s klimatem a zelenou energií. Vše se záměrem odlákat pozornost od podstatných problémů civilizace na této planetě. A opět s určitou mírou strachu, co bude v budoucnosti. Každý člověk, podléhající negativní emoci strachu je nejen snadno ovlivnitelný, ale zároveň snadno manipulovatelný. A v současné době zažíváme situaci s rozdělenou společností díky prezidentským, ale i parlamentním volbám. Až budete číst tyto řádky, bude vše rozhodnuto. Také předpokládám, že celá společnost se začne uzdravovat, neboť jsem stále velkým optimistou, což se snažím šířit i kolem sebe. V době, kdy provádím závěrečnou korekci textu knihy na podzim 2025 uběhlo od doby, kdy jsem tento úvodní text psal, více než 35 měsíců. To jen na vysvětlenou. 
     Jako lékař spolupracuji s různými léčiteli, kteří mají mimosmyslové, jasnovidné schopnosti. Nedávno jsem obdržel mail od jedné paní s těmito schopnostmi, která čte aury lidí, ze kterých se dá zjistit řada různých obecných informací. Sdělila mi, že již dlouho žije mezi světy a více než 25 let předává lidem zprávy o jejich domovech, duších a poslání. Ale v poslední převratné době po letech naděje dochází k výrazným změnám. Doslova píše: „jako kdyby zhloupli a dostali se do jiné časové smyčky díky látce, kterou si nechali aplikovat do těla s nadějí, ale ve skutečnosti s negativním dopadem. To vše se potom projevuje nejen v jejich auře, ale i v jejich chování a jednání, vzrůstající agresivitě a názorovém zacyklení, jako kdyby byli stále ve stavu jakési hypnózy. Nechtějí si přiznat svou chybu a žijí tak v neustálém názorovém poli mimo současnou realitu. Proto je tak důležité zachovat si v současné době určitý optimismus, šířit ho kolem sebe a vést lidi opět do reálného světa, jak jsme ho znali v minulosti.“   

      Tak především si musíme uvědomit, že ten systém očkování, jak tady proběhl, byl naprosto netypický. Nejednalo se totiž o žádnou vakcínu ani očkovací látku, ale o chemikálii, která byla vpravena do těla. Navíc nevyzkoušenou. Proto ani dnes nejsme schopni zjistit, co se vlastně do našeho těla pod záminkou očkování dostalo. A také nejsme schopni odhadnout, co se bude v našem těle dále dít. Podle mých informací byly používány tři typy vakcín. Kontrolní skupina tak dostala pouze fyziologický roztok. Ale kdo? Takže určitá část „očkovaných“ bude naprosto bez obtíží a příznaků, neboť vlastně očkováni nebyli. Ty druhé dvě skupiny vykazují určité příznaky, které popisujeme jako následky nebo komplikace. Buď nevýznamné, jako je bolest v místě vpichu, zarudnutí, krátkodobá zvýšená teplota. Pak jsou ty závažnější, které se projevují především na srdci a cévním systému, dále na nervovém systému, ale i bolestí v hybném systému. Ve své ordinaci se stále často setkávám s řadou různých obtíží, které je možné dávat do souvislosti s očkováním. Mnohdy to sami pacienti nejen připouštějí, ale sami sdělují, že výraznější obtíže začaly po určité době od očkování. Mezi ty, na které si často v ordinaci stěžují jsou pochopitelně bolesti svalů a kloubů, bolesti v zádech, bolesti hlavy, což jsou obecně dominantní obtíže pacientů, navštěvujících ordinaci rehabilitačního lékaře. Ale také jako akupunkturista se setkávám s hučením v uších, především u mladých pacientů, dále s řadou neuralgií, závratí. Častěji se také vyskytují obrny lícního nervu. V ordinaci se také setkávám s různými následky poruch centrálního nervového systému, jako jsou stavy ochrnutí po mozkových příhodách, a opět zejména u mladších pacientů, než je statisticky obvyklé. Mnohdy úporné bolesti v zádech s typickou propagací do dolních končetin velmi často vzdorující jindy úspěšné rehabilitační terapii. Jako homeopat se setkávám s řadou kožních problémů, ale také i alergických, dechových, imitujících astma. Díky tomu, že očkování bylo mnohdy prováděno bez předchozího lékařského vyšetření, tak docházelo k případům určité nadměrné imunitní reakce. Pokud měl daný člověk určitou optimální hladinu protilátek, která ho chránila, tak si očkováním tuto hladinu nadměrně zvýšil, že došlo k určitému „přestřelení“ s následnou autoimunitní reakcí. Takže zvýšením imunity si vlastně sám sobě uškodil, protože jeho vlastní tělo si začalo vyrábět protilátky proti sobě samotnému. A jsou také pozorovány následky nejzávadnější, které mohou člověka ohrozit na životě. Pochopitelně jde o lidi, kteří trpí již nějakou jinou přidruženou nemocí. A pokud si přiznáme, kdo je vlastně absolutně zdravý? I ve svém nejbližším okolí vidím řadu pacientů s nádorovou problematikou v souvislosti s očkováním. U nejvíce ohrožených vidíme pak různé poruchy srdce. Jednak záněty srdečního svalu, zejména u mladší generace, ale i arytmie, mrtvice s následným ochrnutím. Ale především aktivaci různých nádorových procesů včetně již dříve „vyléčených“ recidiv. A to se nejedná pouze o věkovou skupinu dříve narozených, ale i o mladé jedince. Především sportovce. Podle dostupných dlouhodobých statistik v kalendářním roce běžně umírají 1-2 sportovci při nějakém vrcholném výkonu třeba díky neprojevené vrozené vadě nebo po nadměrné zátěži organizmu. V roce 2022 podle oficiálních statistik zemřelo za první čtyři měsíce roku 42 mladých sportovců, především na selhání srdce. Jednou ze závažných komplikací očkování na covid je totiž zánět srdečního svalu (myocarditis). Co je dalším závažným důsledkem vakcinace je paradoxní oslabení imunitního systému. Přestože by tomu mělo být právě naopak. Poslední statistická data uvádějí, že očkovaní mají 27- krát větší šanci onemocnění nějakou virovou infekcí proti neočkovaným. Asi nejzávažnější jsou zásahy spike proteinů, které jsou navázány na mRNA lipidové nanočástice a prostřednictvím lymfy pronikají do buněk různých orgánů. Nerozkládají se a zůstávají v buňce. Tím dojde k zablokování buněčné RNA a následnému genovému ovlivnění. Co je však velmi závažné, že tyto substance pronikají přes hematoencefalickou barieru a dostávají se do mozku. Tato bariera je pro mnoho škodlivých látek včetně mnoha těžkých kovů nepropustná, ale díky nanočásticím se stává propustnou. To vysvětluje řadu neurologických komplikací. Dále jsou popsány a statisticky doloženy údaje o nadúmrtí, především v mladších věkových skupinách. Ve věku 25–44 let je nárust úmrtnosti udáván až 82 %. To už je poměrně závažný důsledek hodný zřetele. Celková míra nadúmrtí byla v naší republice v roce 2022 kolem 3,6 %, ale v roce 2023 už 7,7 %. Což je celkový nárust 32.345 osob za rok. Dokonce se začalo hovořit o „epidemii srdečních nemocí“, která postihuje stále mladší osoby. Tyto údaje platí pro celou Evropu a daleko výraznější jsou v zemích, kde byla proočkovanost obyvatelstva nejvyšší. Třeba ve Finsku, které uvádí až 19,2 % nadúmrtí za rok.  Podle celoevropských statistických údajů také výrazně poklesla porodnost, udávaná v průměru až o 13 % v prokazatelné souvislosti 9-10 měsíců od zahájení očkování. Podle posledních ročních statistických údajů (2024) zemřelo v souvislosti s očkováním asi 15 milionů lidí na světě. Ale teprve budoucnost nám ukáže, co všechno můžeme ještě očekávat. Dnes už se určité informace o zdravotních následcích covidové pandemie dostávají do médií, ale jsou většinou uváděny jako následky po prodělaném covidu, nikoliv po očkování. Dochází také k záměně postvakcinačního syndromu za postcovidový. Hlavními příznaky postvakcinačního syndromu (po očkování) je nadměrná únava, vyčerpanost a poruchy imunity, které vedou k reaktivaci spících virů, jako jsou viry herpes, EB a CMV. Co mne však na celé té situaci trápí nejvíce, to je moje zjištění, že tyto lipidové nanočástice jsou součástí i řady dalších očkovacích látek, které jsou aplikovány našim dětem, třeba v podobě povinného očkování hexavakcínou. Důsledkem je řada problémů, které je možné dávat do souvislosti s očkováním jako je třeba exponenciální nárust vzniku autismu nebo ADHD či jiných poruch chování u dětí.
     Ti, kteří chtějí oslabit nežádoucí účinky vakcinace musí provést cílenou detoxikaci. Ta spočívá v užívání bylin, homeopatik a v cílené úpravě životosprávy, včetně emočního přeladění. Ale vždy s nejistým výsledkem díky neznalosti mechanizmu působení této chemické látky v našem těle. Ale všichni mohou podstoupit detoxikační proces vždy s vědomím, že musí přijímat odpovědnost a následky svého nesprávného rozhodnutí. Předpokládám, že řada léčitelů a osvícených lékařů dokáže cíleně pomoci.
29.10.2025

480234083_1199513932176786_5502930584266137118_n.jpg

Dne 30.9.2024 končí spolupráci s Rehabilitačním centrem Semily, s.r.o.

MUDr. Věra Dlabalová - Konopová.

Za celou dobu jejího působení došlo k obohacení ordinací rehabilitačního lékařství o pohled ortopeda s plnou kvalifikací.

Za její dlouholetou spolupráci ji srdečně děkujeme.  

    Vibrační úrovně a naděje lidstva

 

     Další zamyšlení k aktuální situaci kolem uměle vyvolané hysterie mediálně popularizovaného viru Covid-19 nad některými méně známými souvislostmi. Záměrně opakují některé formulace z minulých článků, které jsou nutné k pochopení textu jako celku.

     Nás nezabíjí virus, ale náš vlastní imunitní systém, který je v oslabení. Pokud máme imunitní systém na vysoké úrovni, tak nás ochrání. Pokud je imunitní systém oslabený, může na virový podnět zareagovat nepřiměřeně prudce, což může vést k jeho následnému selhání. Naše snaha musí být zaměřena na kvalitu imunitního systému na jeho cílenou kontrolu.

     Naše planeta se v současné době dostává na vyšší frekvenční úroveň, což mnoho lidí pociťuje na svém fyzickém těle. Čím vyšší je frekvenční pole kolem našeho fyzického těla, tím se stáváme citlivějšími k vnímání těchto jemnějších energií. A právě ta hmotná část v nás, spolu s různými strachy a obavami, je živnou půdou pro Covid-19. Pokud se pohybujeme ve vyšším frekvenčním poli, náš imunitní systém se dostává na takovou úroveň, že nás virus Covid-19 není schopen nakazit.

     Vibrační úroveň je určitý kmitočet energetických veličin, rychlost pohybu energetických vln. Je to míra napojení na naši duši a její tvořivou sílu, neboli s jakou energetickou úrovní vnímáme svou intuici a tvoříme. Inate je vrozená inteligence našich buněk zprostředkovaná pomocí DNA. Je zakódována v krystalické mřížce naší DNA. Mozek funguje na úrovni řízení našeho fyzického těla a jeho reakce vycházejí z určitých vzpomínek díky paměti. Jak dokážeme vytvářet určité spojení mezi naší inate a mozkem? Tímto mostem je právě posilování intuice, tedy určitého hlasu našeho srdce, našeho vnitřního já. Při našem každodenním rozhodování bychom měli více naslouchat svému srdci a své intuici.

     O vibračních úrovních se vědecké zdroje příliš nezmiňují, neboť jde o něco neuchopitelného a tudíž materialistickým pojetím vnímání nepředstavitelného.

     Převedeno do řečí čísel - 0% značí absolutní pocit odloučení od duše, přesvědčení že neexistuje, preference rozumu a smyslového vnímání, znečištění stresem, strachem, pudovost. 50% vyjadřuje z poloviny tvořivost rozumu, z druhé poloviny tvořivost duše, tedy radost. 100% a více značí míru vlivu duše na hmotné jevy, projevy lásky, realizaci intuitivních záměrů, spravedlnost, ale také soulad s Božím řádem a energetickou rovnováhu v rámci vesmíru. Jako příklad uvedu vibrační úroveň některých léčebných metod. Klasická medicína 17-25%, akupunktura 30-35%, homeopatie 43-50%, etikoterapie 60-70%. Podle odborností pak chirurgie vychází kolem 18%, ORL 20%, rehabilitace 28% a pediatrie 30%. Ve srovnání se světem vycházejí léčebné postupy v ČR kolem 23%, Rakousku 25%, v Německu 25%, v USA 26%, ale třeba v Rusku jen 20% a v Nepálu 16%. Co nejvíce z pohledu vibrační teorie ovlivňuje výsledky v léčbě? Především úroveň místa a vybavení, skladba personálu a jejich vzájemné vztahy. Svou roli hraje i mentální pozadí, osobní motivace a celková rovnováha. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že například točené plzeňské pivo disponuje 84%, whisky 92%, Mozartova hudba 94% a Tibetské texty 98%. Čistá pramenitá voda má celých 100%, zlato 130% a krystaly křišťálu až 150%.       

     Ale vraťme se k aktuální situaci. Na jaře tu byl zcela jiný virus, než je nyní. Ten původní zmutoval a chová se zcela odlišně. Vibrační úroveň Covid-19 je nyní asi 12%, může se dostat až k hranici 23%. Ve zdravotnických zařízeních typu LDN a sociálních zařízeních se pohybuje vibrační úroveň kolem 12%. To koresponduje s vibrační úrovní viru, což vysvětluje kromě polymorbidit u starších pacientů a klientů v těchto zařízeních i určitou vibrační kauzalitu. Vibrační úroveň obyvatel naší republiky vychází v průměru kolem 23%. Stejně jako je horní vibrační hranice viru. To může být i vysvětlení toho, proč došlo nyní k takovému podzimnímu exponenciálnímu zvýšení pozitivně testovaných lidí. Čím intenzivnější jsou restrikce ze strany státní moci, tím jsou lidé více vystavováni strachu, úzkosti, stresu, nejistotě až určité beznaději. Díky negativním emočním stavům se významně oslabuje imunitní systém jako celek. Znovu opakuji myšlenku, kterou jsem napsal již před několika týdny. Místo strachu a mnohdy nesmyslného „boje“ s neznámým virem bychom měli svůj postoj změnit a obrátit svou pozornost na přijetí tohoto viru do našeho světa. Jsou to jistě velice zajímavé souvislosti, které bychom měli brát v úvahu v posuzování celé problematiky z hlediska vnímání závažnosti a dopadů na psychosociální úrovni.      

     Závěrem se zaměřím ještě na následky a důsledky celé této situace. Hlavní vyšší cíl celé této „pandemie“ spočívá ve změně energií na této planetě s následnou redukcí všeho nepotřebného. V současné době dochází k určitému restartu s následnou opravou systémových problémů, k určité překalibraci směřující k energetickému posunu. My jako lidstvo na této planetě bychom měli více zapojit svou intuici, zastavit se, nadechnout se, uvést se do rovnováhy a naučit se dýchat. Meditovat a nespěchat. Zbavit se všeho balastního, co nás brzdí v našem vývoji. Cílem je začátek vyššího vědomí, porozumění vedoucí k pospolitosti lidstva s nadějí na novou, ale jinou budoucnost a život v lásce.

 

MUDr. Miroslav Holub   

11. 11. 2020 v 11,11 hodin

​

​

     Covid, imunita a vibrační úrovně

 

     Aktuální situace kolem uměle vyvolané hysterie mediálně popularizovaného viru Covid-19 mne nutí k dalšímu zamyšlení nad některými souvislostmi.

     Budu navazovat na své předchozí články a zaměřím se nejprve na fungování imunitního systému. Imunita je poněkud imaginární výraz pro naši obranyschopnost. Co je důležité pro fungování imunity?  Především dokonalá funkce našeho tenkého střeva. V podslizničním vazivu tenkého střeva se tvoří protilátky jako základ naší slizniční imunity. Množství a kvalita těchto protilátek je přímo závislá na optimální funkci střeva, tedy je přímo závislá na stravování. Příjmu takových potravin, které jsou nejen kvalitní, plnohodnotné, bez přídavných aditiv, biologicky čistých, tedy pro naše fyzické tělo optimální. Ale také ve správných kombinacích. Ideální stravování pokládám za úplný základ naší imunity. Ale k dobrému fungování imunitního systému významnou mírou přispívá i správná funkce jater a ledvin. Imunita je z pohledu východních filosofií řízená slezinou. Takže jde o poměrně složitý komplex, jehož optimalizace má své přirozené zákonitosti. Ale neméně důležitý je i faktor psychiky, tedy dopadu negativních emocí. Negativním emočním projevem sleziny jsou naše starosti, žaludku odpovídají stresy, játrům naše zloby a vztek a ledvině pak strachy a úzkosti. Všechny tyto negativní emoce se podílejí určitou mírou na úrovni naší imunity. Takže jak posílit imunitu? Dobře jíst, dostatečně pít, hodně spát a odpočívat a především pracovat se svou psychikou. Nepouštět do svého nitra žádné strachy a obavy, nepřipouštět si mnohdy zbytečné starosti a vyhýbat se stresu. Zaměřit se ze zevního světa na ten náš vnitřní. Udělat si v něm pořádek, zbavit se všeho starého, nepotřebného a balastního. Více se věnovat sobě.

     Na průběhu nemoci Covid-19 a smrtnosti tohoto záhadného viru nezávisí ani tak virus samotný a jeho nakažlivost, ale především úroveň naší imunity. Tu můžeme posílit i řadou různých doplňků jako jsou medicinální houby (Housenice čínská – Cordyceps, Hlíva ústřičná a mnoho dalších), ale i další bylinné přípravky jako je třeba Vilcacora. Důležitá je i hladina vitaminu D, ale i řady stopových prvků jako jsou například zinek nebo selén. Využít můžeme i antioxidanty, působící na buněčné úrovni, kterým dominuje kurkuma, kustovnice, ale třeba i betaglukany.  

     Naše planeta se v současné době dostává na vyšší frekvenční úroveň, což mnoho lidí pociťuje na svém fyzickém těle. Čím vyšší je frekvenční pole kolem našeho fyzického těla, tím se stáváme citlivějšími k vnímání těchto jemnějších energií. Hrubé a nízké frekvence necháváme ve svém fyzickém těle a stále více pociťujeme, jak nás stahují do hmoty a brzdí v našem dalším vývoji a vzestupu. A právě ta hmotná část v nás, spolu s různými strachy a obavami, je živnou půdou pro Covid-19. Pokud se pohybujeme ve vyšším frekvenčním poli, náš imunitní systém se dostává na takovou úroveň, že nás virus Covid-19 není schopen nakazit.

     Vibrační úroveň je kmitočet energetických veličin, rychlost pohybu energetických vln. Je to míra určitého napojení na naši duši a její tvořivou sílu, neboli s jakou energetickou úrovní vnímáme svou intuici a tvoříme. Jak dokážeme vytvářet určité spojení mezi naší inate (vrozená inteligence našich buněk na úrovni DNA) a mozkem, který řídí naše tělo. Tímto mostem je právě posilování intuice, tedy určitého hlasu našeho srdce, našeho vnitřního já.

     Jsou to jistě velice zajímavé souvislosti, které bychom měli brát v úvahu v posuzování celé problematiky z hlediska vnímání závažnosti a dopadů na psychosociální úrovni.      

 

MUDr. Miroslav Holub

7. listopadu 2020

​

     Covid a roušky aktuálně

 

     K dalšímu zamyšlení mne vede informace z Hradu, že pro náš boj s epidemií máme jednoduchou a vynikající zbraň, kterou jsou roušky.

     Nejsem zásadní odpůrce roušek. Jako mladý lékař jsem začínal na chirurgii. I v současné době je pro mne nemyslitelné, že bych vstupoval na operační sál bez roušky. Rouška má svou nezastupitelnou úlohu, aby ochránila operační pole od možné infekce při operaci. V ostatních případech rouška slouží těm, kteří jsou nachlazení, kašlou, kýchají a smrkají, aby bakterie neroznášeli do svého okolí. Ale brání pouze přenosu bakterií, nikoliv virů. Dokonce někteří seriózní výrobci roušek uvádějí, že nás nechrání proti virům. Nošení roušky zdravým člověkem s představou toho, aby byl před infekcí chráněn, je naprosto absurdní. Přední americký epidemiolog a poradce prezidentů v otázkách zdraví a zároveň ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci USA, šéf krizového štábu Dr. Anthony Fauci ve svém rozhovoru z března 2020 osobně popírá schopnost zachytit viry pomocí roušky a odmítá tvrzení, že roušky mají v tomto případě nějaký význam. Stejný názor prezentovala i WHO na počátku března 2020. I náš současný ministr zdravotnictví v rozhovoru z roku 2009 pokládá preventivní nošení roušek jako obrany proti virovým nákazám za nesmyslné a kontraproduktivní. Podle výzkumů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí USA (CDC) je ústy ředitele Roberta Redfielda sděleno, že při pravidelném nošení roušky je 85% riziko nákazy, zatímco u „nenosičů“ roušek je tato šance pouze 4%. Pokud si představíme velikost viru (největší virus má průměr 1,5 mikrometru) jako zrnko máku, pak poměr velikosti bakterie (bakterie má délku až 0,75 milimetrů) je jako fotbalový míč. Osnova látky, ze které je rouška vyrobena je tak schopna zadržet bakterii, ale nikoliv virus. Jako bychom chtěli sítí na ryby zachytit zrnko máku.

     Rouška nejen omezuje přísun kyslíku k optimálnímu dýchání, ale především zadržuje bakterie a plísně, které následně opět vdechujeme. Tím se mění poměry plynů na úrovni dýchacích cest, které vedou k oslabování imunitních reakcí. Může docházet také k následné hypoxii a často i ke kolapsovým stavům u citlivých jedinců. O nefyziologickém působení roušek na dýchání jsem psal již v minulém článku v červenci 2020. Je známou skutečností, že na oslabení imunity se velice významně podílí strach. Takže kdo nosí roušku, tak deklaruje, že se bojí infekce. Souhrn řady těchto faktorů pak vede k dalšímu oslabování imunitního systému, který je navíc v tomto podzimním čase vystaven chladu, větru a vlhku. To všechno jsou faktory vedoucí k oslabování imunity.    

     Lékaři naší věkové kategorie včetně zubařů, kardiologů a onkologů mají úspěšně složenou státní zkoušku z hygieny a epidemiologie. Takže si rozhodně nemyslím, že jsme v tomto ohledu úplní laici. Proto si cením z tohoto důvodu každého rozumného názoru, který není demagogický.

     Pokud sledujete vývoj této mediálně popularizované „pandemie“, tak spolu se mnou zjišťujete, že čím intenzivnější jsou vládní represívní opatření, tím více je pozitivně testovaných. Bojujeme tak proti neviditelnému nepříteli, o kterém mnoho nevíme. Nejdeme tak trochu „proti proudu?“ Boj je vždy negace a každá akce vždy budí přiměřenou reakci. Nebylo by vhodné jít „s proudem“ a celý ten postup zcela obrátit? Tedy místo boje s něčím neznámým tento problém přijmout a chovat se podle toho? Do svého života jsme přijali virus chřipky, virus hepatitidy, EB virus, různé herpesviry, papilomaviry, cytomegalovirus, ale i řadu dalších. Virů je v současnosti popsáno asi 6.590 typů. Proč to samé neudělat s koronavirem? Samozřejmě za podmínek dodržování obvyklých hygienických opatření, která by měla být pro nás naprostou samozřejmostí.

     Odložit zákazy, omezit roušky, začít pořádně dýchat, správně se stravovat, dostatečně spát a chodit na procházky do přírody. Nesledovat televizi a nečíst noviny, kde nacházíme nekonečný proud negativních zpráv, které nás straší. Začít žít ten normální život plný radosti, při setkávání s lidmi, při cestování a při vyžití v kulturní oblasti. Život bez strachu, jen s prožitky radosti, štěstí a spokojenosti.      

 

 

MUDr. Miroslav Holub

20. října 2020

​

     Imunitní systém a covid

​

     Jsem lékař celostní medicíny s více než čtyřicetiletou medicínskou praxí. Často se hovoří o imunitě, o obranyschopnosti našeho těla, ale málo pozornosti se věnuje mechanismům, které se na tom spolupodílejí.

     Imunitní systém je systém obranyschopnosti. K čemu potřebujeme imunitní systém? S námi v našem těle žije asi 1,5 až 2 kg různých „potvůrek“. Tedy mikroorganismů - virů, bakterií, parazitů a plísní. My je nezbytně nutně potřebujeme, aby správně fungovalo naše fyzické tělo. Tedy zejména naše střeva. Ale oni zase potřebují nás, aby mohli přežívat. Aby byl tento systém makrosvěta a mikrosvěta v určité rovnováze, potřebujeme imunitní systém. Výkonnost imunitního systému velice úzce souvisí s činností našich střev. Tedy především tenkého střeva, které se stává hlavním imunitním orgánem. V podslizničním vazivu tenkého střeva se tvoří protilátky. Plocha sliznice tenkého střeva u dospělého člověka zaujímá plochu tenisového kurtu na čtyřhru. Kvalita těchto protilátek se odvíjí od správné činnosti střeva, tedy od správné a optimální výživy. Pokud je kondice střeva dobrá, tvoří se kvalitní protilátky, zajišťující dobrou imunitní odpověď. Pokud je naše strava pro střeva nevhodná, vytváří se protilátky méně kvalitní, a proto jich naše tělo musí vyrobit více. Na úkor kvality kvantita, která vede k zvýšení hladiny histaminových látek, vyvolávajících různé druhy alergických reakcí a ve svém důsledku i oslabení imunitních reakcí celého organismu.

     Pokud dojde k narušení rovnovážného stavu mezi různými mikroorganismy a našim fyzickým tělem, zpravidla onemocníme. Tyto „potvůrky“ začínají útočit v našich oslabených místech a vyvolávají určité zdravotní problémy. Vyhledáme pomoc lékaře, který u banální bakteriální infekce nasadí antibiotika. Ta nám pomohou momentální stav řešit tím, že zlikvidují všechny mikroorganismy, citlivé na příslušné antibiotikum. Ale zároveň likvidují i ty vhodné a potřebné, které jsou nezbytnou součástí střevní mikroflóry a dojde tak k sekundárnímu oslabení celé naší obranyschopnosti. Momentální akutní stav řeším, ale za cenu dlouhodobého poškození a oslabení imunity.

     Náš imunitní systém je schopný bránit se také různým virovým infekcím. Je známou skutečností, že antibiotika nepůsobí na viry. Proto musí být léčení virozy odlišné od léčení bakteriální nákazy. Většina virů nesnáší vyšší teploty než 38 stupňů. Horečka je tak velice důležitou odpovědí a důkazem, že náš imunitní systém je v pořádku a funguje. Viry při vyšších teplotách nepřežívají zpravidla déle než 48 hodin. Proto je naprosto neúčelné tlumit zvýšenou teplotu nějakými léky, které snižují tělesnou teplotu. Sice dojde při snížení teploty k subjektivnímu pocitu zlepšení, ale z dlouhodobého hlediska nepříznivý zdravotní stav zhoršuji a hlavně prodlužuji dobu trvání nemoci.

     Funkce imunitního systému je velice komplikovaná a složitá, závisí nejen na kondici našeho střeva, ale i na stabilitě homeostázy, tedy stálosti vnitřního prostředí díky optimálnímu pH. Vše můžeme ovlivnit vhodnou životosprávou, především optimální stravou. Ale kondice naší obranyschopnosti je velice významně ovlivňována i psychikou a našimi emocemi. V současné době jsme vystavováni nadměrnému vlivu negativních emocí, se kterými neumíme pracovat a tak si je určitým způsobem potlačujeme. Ta potlačovaná negativní emoce se potom projeví na fyzickém těle. A především na imunitním systému. Především negativní emoce strachu vede k výraznému oslabení naší obranyschopnosti. Neustálé strašení a informace o narůstajících počtech nakažených covidem prokazatelně oslabují naši imunitu. Daleko snadněji potom onemocníme, pokud naše mysl podléhá vlivu různých negativních emocí.

     K podpoře imunity mohou sloužit některé přírodní prostředky, jako jsou homeopatika nebo v poslední době stále populárnější medicinální houby. Velice účinná je především housenice čínská. Imunitní systém můžeme posilovat správnou stravou, optimálním dýcháním (bez roušek), vhodným pitným režimem, dostatkem spánku, pohybu a především vyloučením negativních zpráv.

 

MUDr. Miroslav Holub

5. října 2020

​

     Covid a lékařská etika

 

     Jsem lékař celostní medicíny s více než čtyřicetiletou medicínskou praxí. Aktuální situace kolem uměle vyvolané hysterie mediálně popularizovaného viru Covid-19 mne nutí k určitému zamyšlení nad lékařskou etikou.

     Etika je vždy o určitých pravidlech, které jsou celospolečensky akceptovány. Ve zdravotnictví to však platí mnohonásobně více. Lékařská etika je postavena na principech, které uznává celý západní svět. Má základní principy, které je třeba plně respektovat. 

     Na straně lékaře je již od Hippokrata základním etickým pravidlem „primum non nocere“ tedy „především neškodit“. Když nemůžeme pomoci, tak nemáme škodit. V případě povinného používání roušky si tím nejsem zcela jistý. Jak jsem již psal ve svém předchozím článku v srpnu, rouška především ovlivňuje naše dýchání. Nejen omezením přísunu tolik potřebného kyslíku pro fungování každé naší buňky, ale zároveň i zabraňuje vylučování určitých zplodin a škodlivin pomocí dechu. Vždyť plíce jsou velmi důležitý orgán vylučování, spolu s ledvinami, tlustým střevem a kůží. Optimálním dýcháním také posilujeme jednu ze základních součástí našeho energetického systému s následnou možností uvolnění a zklidnění. A také imunitní systém.

     Další možnost, jak poškodit pacienta leží v rovině psychické. Tím, že ho neustále strašíme možnými katastrofickými scénáři a sdělujeme mu, že je nakažený, i když ve skutečnosti je pouze pozitivně testovaný. Což není totéž, že je nakažený nebo dokonce nemocný. O systému testování raději pomlčím, neboť netestujeme nikdy přítomnost viru, ale jen určitou pravděpodobnost pozitivity při testování. Strach v nás navíc vyvolává reakce, které významně oslabují imunitní systém.

     Druhým článkem, který leží na straně lékaře, je možnost pacientovi pomáhat. A to jakýmkoliv způsobem, který odpovídá mému vzdělání, mým znalostem a především zkušenostem. Tedy konkrétní prospěch pro konkrétního pacienta. Zda můj návrh a doporučení pacient přijímá, to je na jeho svobodném zvážení.

     Tím se dostávám na stranu pacienta, který může moje doporučení přijmout nebo odmítnout. Je to jeho svobodné rozhodnutí. Já jako pacient pouze sám vždy rozhoduji o tom, co chci a co nechci. I když bude celá medicína tvrdit, že je to pro mne to nejlepší řešení, osobně ho nemusím přijímat, pokud s ním nesouhlasím. Pokud mi lékař sdělí diagnosu nádorového onemocnění a navrhne mi vhodnou léčbu, mohu s jeho návrhem souhlasit. Ale nikdy mne nemůže nutit, abych podstoupil terapii, se kterou nesouhlasím, i kdyby to mělo mít pro mne fatální důsledek. Stejně tak je to i s covidem a nošením roušek. Tady jde skutečně o etický přestupek první kategorie. Základní vrcholnou hodnotou v našem současném životě je naše svoboda. Svoboda ve všem. V myšlení, rozhodování, konání. A to vždy v souladu s naším vlastním přesvědčením a naší důstojností. To je pohled na osobnost jedince. Ale potlačováním svobody jedince trpí i celá společnost. A to bez ohledu na to, zda jsme zdraví či nemocní. Zda jsme či nejsme pozitivně testovaní na covid. Tím dochází k určitému rozpadu celé společnosti, k narušení osobních a mezilidských vztahů. Díky strachu z nákazy je nyní nemocná celá naše společnost. Klasický příklad vidíme ve školách, kdy jsou děti školou povinné nuceni nosit roušky, dodržovat určité rozestupy a omezit komunikaci se spolužáky. V době, kdy řada školáků spolu komunikuje pouze přes mobily, což má samozřejmě dalekosáhlé následky v jejich psychosociálním vývoji.

     Některé státy mají přímo v ústavě zaručenou nedotknutelnost osobní důstojnosti. My máme v ústavě zaručenou osobní svobodu. Ale současná vládní nařízení tato naše demokratická práva vědomě pošlapávají. Nařízená opatření jsou lidsky nedůstojná, omezující a pro celou společnost devastující. Tudíž pro nás jako logicky uvažující bytosti naprosto nepřijatelná. Svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Svoboda je také základní stavební kámen demokracie. Svoboda v myšlení, projevu, svoboda slova, volného pohybu osob a svoboda shromažďování.

     Závěrem chci zdůraznit, že naše správné postoje k otázkám osobní svobody se projeví na ozdravení celé společnosti.   

 

 

MUDr. Miroslav Holub

21. září 2020

     

    Dýchání a nesmyslnost používání roušky

 

     Jsem lékař celostní medicíny s více než čtyřicetiletou medicínskou praxí. Aktuální situace s nošením roušek mne nutí k určitému zamyšlení nad jejich smysluplností. V klasické medicíně platí základní poučka „primum non nocere“, tedy „především neškodit“. Bohužel se domnívám, že nyní svým pacientům daleko více škodíme, pokud je nutíme používat roušky, které mají jen velmi pochybný smysl v celém procesu uměle vytvořené a zveličené hysterie kolem možné virové nákazy. Virové nákazy tu vždy byly, jsou a budou, ale nikdy v minulosti jim nebyla věnovaná taková pozornost a popularita jako nyní u coronaviru. Svou důležitou roli v celém procesu hraje stav naší obranyschopnosti, naší imunity. Ta je velice významně ovlivňována aktuálním emočním stavem. Pokud mám z něčeho strach, oslabuji si imunitu. Nošení roušek je určitým projevem strachu, abychom se nenakazili.

     Plíce jsou orgánem, který nám umožňuje dýchání. Ale zároveň jsou důležitým orgánem vylučovacím. Co má být při výdechu z těla vyloučeno, to při použití roušky opět vdechujeme a tělo musí následně vyvíjet další detoxikační aktivity. Plíce jsou z pohledu východní medicíny základním článkem energetického systému člověka. Díky plicím jsme schopni přijímat rychlou, čistou a jemnou energii, která je okamžitě použitelná pro celé naše tělo. Proto naše tělo přežívá bez dechu pouze několik minut. Pokud používáme roušku, tento mechanismus si výrazně oslabujeme.

     Z pohledu rehabilitačního lékaře pokládám správný stereotyp dýchání za to základní, co uplatňujeme při každém cvičení, každé rehabilitační léčebné proceduře. Správné cvičení musí vždy probíhat v souladu s dechem, který využíváme nejen k facilitaci, ale především k cílené relaxaci. Správným dýcháním můžeme výrazně ovlivnit negativní emoční stavy, jako je napětí, strach, stres, úzkost, hněv, smutek a řadu dalších negativních emočních projevů. V okamžiku, kdy používám roušku, je tato pozitivně zaměřená a cílená dechová aktivita výrazně oslabena. Mnoho úkonů, prováděných fyzioterapeutkami probíhá v klidu, cíleně a soustředěně na straně pacienta i terapeuta. Víme, že virová nákaza covidem 19 se šíří kapénkami. Tedy při kašlání nebo kýchání. Ale nikoliv při dýchání. Proto při provádění veškerých procedur je nesmyslné, aby byli pacienti nuceni používat roušku, která v tu chvíli nemá žádný význam, ale spíše škodí.   

     Dýchání má svou hlubokou symboliku. Dýchání je určitým projevem čistoty, vitality a svobody. Jak jsme byli šťastní, když jsme se po mnoha letech mohli v závěru roku 1989 svobodně nadechnout. A nyní nám je tato základní svoboda odpírána a jsme nuceni používat roušku, která je navíc symbolikou zakrývání úst. To abychom nemohli nejen svobodně dýchat, ale zároveň se ani svobodně projevovat. 

     To, že se budu chránit rouškou před možnou nákazou, má smysl u zdravotníků, kteří pracují s infekčními pacienty. Dále u lékařů a sester chirurgických oborů, provádějících operační výkony, což je běžná medicínská praxe zavedená po mnoho desetiletí. Tam má rouška svůj nezastupitelný význam a smysl.

     Proto jsem přesvědčený, že nošení roušky má více negativních dopadů na lidské zdraví už jen tím, že ho uplatňujeme především u „rizikových“ pacientů z vyšších věkových skupin, u kterých je mnohdy fyziologické dýchání již oslabeno. Navíc starší lidé trpí řadou jiných přidružených chorob, u kterých je správné dýchání to základní a mnohdy i jediné, co mohou pro zlepšení svého zdravotního stavu vykonat.

​

MUDr. Miroslav Holub - 25.7.2020

​

​

;

bottom of page